Václav Písecký je dlouholetým dobrovolníkem, zakladatelem a v současné době hlavně předsedou našeho nadačního fondu. Připravili jsme pro Vás rozhovor o tom, proč začal investovat svou energii a čas této veřejně prospěšné činnosti.
Co Vás vedlo k založení fondu?
Prvotním impulsem k založení nadačního fondu bylo onemocnění mojí matky Alzheimerovou chorobou. Stanovení této diagnózy mě přinutilo k vyhledávání podrobných informací. Když jsem se postupně smířil s vývojem a děsivou prognózou této zákeřné nemoci, začal jsem intenzivně přemýšlet, jak bych mohl co nejefektivněji pomoci pacientům trpícím právě Alzheimerovou chorobou. Z této myšlenky vzešla vize nadačního fondu, kterou jsem po krůčcích zhmotnil do Nadačního fondu POKORA.
Čím se fond zrovna teď zabývá a jaká bude jeho budoucnost?
V současné době se Nadační fond POKORA zaměřuje především na pouliční výběr drobnějších částek formou veřejné sbírky od přispěvatelů především z řad běžných občanů. Tento velmi důležitý proces nám umožňuje naplňovat základní poslání a cíle nadačního fondu. Zároveň velmi intenzivně pracujeme na zviditelnění a propagaci nadačního fondu, které by nám umožnilo oslovit pravidelné dárce, kteří přispívají přímo na transparentní účet a k navázání užších vztahů s korporacemi. Tyto kroky povedou k rozvoji Nadačního fondu POKORA a umožní nám poskytování pomoci stále širšímu spektru pacientů.
Jak vypadá Váš běžný pracovní den?
Náš pracovní den bývá opravdu hodně náročný. Jelikož se postupně snažíme obsáhnout území celé České republiky a šířit osvětu o Alzheimerově chorobě, je naše práce časově velmi náročná a vyžaduje kvalitní plánování, perfektní komunikaci se všemi členy týmu a jejich bezchybnou koordinaci. Není výjimkou, když strávíme výběrem příspěvků i přes deset hodin denně.
Napadlo Vás někdy, zda to má smysl?
Musím přiznat, že napadlo. Při každodenní práci v terénu překonáváme obrovské psychické i fyzické zatížení a při takovém tempu zákonitě někdy krize nastane. V takových chvílích mi pomáhá zvolnit a zamyslet se nad tím, proč to vlastně dělám. To mě utvrdí v přesvědčení o nutnosti této pomoci, nabije novou energií a já mohu znovu vyvíjet úsilí k naplnění našich cílů.
Co Vás trápí?
Nejvíce mě překvapuje neznalost českých zákonů, vyhlášek a předpisů ze strany mnoha městských či obecních strážníků, které mnohdy vyústí až v kuriózní protiprávní ataky. Z řad správců práva a morálky bych takovéto mezery ve vzdělání opravdu nečekal. Místo podpory a vytváření podmínek pro vykonávání naší práce se mnohdy setkáváme s pravým opakem.
Podle čeho se rozhodujete o tom, komu poskytnout dar
Momentálně podporujeme především zařízení, ve kterých se starají o pacienty trpící Alzheimerovou chorobou. Jelikož jsme zatím relativně nově založený nadační fond, který není mezi veřejností příliš známý, oslovujeme tato zařízení většinou jako první. Při výběru se řídíme převážně osobními zkušenostmi a referencemi z řad zaměstnanců a pacientů těchto zařízení. Snažíme se, aby naše pomoc byla efektivně využita a skýtala prospěch pro co největší množství pacientů.
Jsou lide ochotni přispět?
Lidé v České republice jsou známí svou ochotou pomoci lidem v nouzi, proto se denně rozjíždíme do všech koutů naší země a trpělivě vysvětlujeme současnou situaci v oblasti Alzheimerovy choroby a možnosti pacientů, trpících tímto onemocněním. Ohlas lidí je velmi pozitivní.