Alzheimerova choroba (ACH) je chronické neurodegenerativní onemocnění charakterizované ztrátou paměti a dalších kognitivních funkcí. Je nejčastější příčinou demence u starší populace a celosvětově patří mezi hlavní příčiny úmrtí. Tvorba amyloidních plaků a tau v mozku jsou dva nejčastější charakteristické rysy ACH.
Několik studií odhalilo, že kombinace genetických, enviromentálních faktorů a faktorů souvisejících se životním stylem spouští nástup a progresi ACH. Studie také naznačují, že vaskulární poruchy, jako je vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění a mrtvice, stejně jako metabolické abnormality, jako je obezita a diabetes, jsou spojeny s patofyziologií ACH. Zdravá strava, fyzická aktivita a sociální zapojení mají významnou roli ve snižování rizika ACH.
Jak dieta ovlivňuje Alzheimerovu chorobu
Ukázalo se, že strava hraje důležitou roli v patogenezi ACH. Bylo zjištěno, že vysoká spotřeba živočišného masa je u určitých lidí silně spojena s rizikem ACH. Očekává se, že vyšší obezita spolu se zvýšenou hladinou cholesterolu, nasycených tuků a železa bude hlavní příčinou ACH u těchto lidí.
Byla také prokázána souvislost mezi hladinou cholesterolu v krvi a rizikem ACH. Zjištěno bylo, že jedinci s vysokými hladinami cholesterolu v plazmě (³240 mg/dl) ve středním věku mají o 57% vyšší pravděpodobnost rozvoje ACH, ve srovnání s jedinci s nízkou hladinou cholesterolu v plazmě (>200 mg/dl). Vysoká hladina cholesterolu v krvi může vyvolat tvorbu amyloidních plaků v mozku, což ukazuje na možný podíl těchto faktorů na ACH.
Středomořská strava, která se vyznačuje vysokým příjmem zeleniny, ovoce, obilovin, luštěnin a nenasycených mastných kyselin a nízkým příjmem masa, drůbeže a nasycených mastných kyselin, je známá tím, že snižuje riziko i úmrtnost s tím spojenou. Mnoho rostlinných potravin je bohatých na vitamíny, které se jako faktory podílejí na metabolismu homocysteinu. Nedostatek vitaminu B6, vitaminu B12 nebo kyseliny listové je spojen se zvýšenou hladinou homocysteinu, což zase zvyšuje riziko ACH. Konzumace potravin, které jsou bohaté na tyto vitamíny, je tedy vysoce prospěšná pro snížení rizika ACH.
S ohledem na dopad stravy na ACH bylo odborníky na Mezinárodní konferenci o výživě a mozku v roce 2013 vytvořeno několik pokynů pro prevenci ACH. Tyto pokyny zahrnovaly následující klíčové body.
- Minimalizujte příjem nasycených tuků a trans-tuků.
- Mléčné výrobky a maso by měly být nahrazeny ovocem, zeleninou, luštěninami (hrách, fazole a čočka) a celozrnnými výrobky.
- Spolehněte se na potravinové zdroje vitamínu E namísto doplňků. Mezi zdravé potraviny obsahující vitamín E patří ořechy, semena, celozrnné výrobky a listová zeleniny. Doporučená dietní dávka pro vitamín E je 15mg denně.
- Spolehlivý zdroj vitamínu B12, jako jsou obohacené potraviny by měl být součástí každodenní stravy.
- Pokud užíváte více vitamínu, vybírejte ty bez železa a mědi a doplňky železa konzumujte pouze na doporučení lékaře.
- Do rutiny zařaďte aerobní cvičení, které odpovídá 40 minutám rychlé chůze 3x týdně.
Navzdory několika výhodám v prevenci ACH, některé studie vyvolaly otázku – “Je nebo není dodržování přísné vegetariánské/veganské stravy ve všech ohledech?” V této souvislosti jedna studie zjistila, že konzumace pouze vegetariánské stravy snižuje kognitivní schopnosti ve srovnání s konzumací stravy, která zahrnuje ryby. Studie také naznačují, že jedinci, kteří dodržují přísnou vegetariánskou stravu, často trpí nedostatkem vitamínu B12, jsou tedy vystaveni vysokému riziku rozvoje hyperhomocysteinémie a ACH.
Další nevýhodou vegetariánské/veganské stravy je, že taková strava postrádá omega-3 mastné kyseliny, včetně kyseliny alfa linolové, eikosapentaenové a dokosahexaenové, které jsou velmi důležité pro kognitivní vývoj. Doplnění stravy o omega-3 mastné kyseliny, které pocházejí především z mořských plodů a ryb, prokázalo snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění a demence, včetně AD.
Alzheimerova choroba (ACH) je chronické neurodegenerativní onemocnění charakterizované ztrátou paměti a dalších kognitivních funkcí. Je nejčastější příčinou demence u starší populace a celosvětově patří mezi hlavní příčiny úmrtí. Tvorba amyloidních plaků a tau v mozku jsou dva nejčastější charakteristické rysy ACH.
Několik studií odhalilo, že kombinace genetických, enviromentálních faktorů a faktorů souvisejících se životním stylem spouští nástup a progresi ACH. Studie také naznačují, že vaskulární poruchy, jako je vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění a mrtvice, stejně jako metabolické abnormality, jako je obezita a diabetes, jsou spojeny s patofyziologií ACH. Zdravá strava, fyzická aktivita a sociální zapojení mají významnou roli ve snižování rizika ACH.
Jak dieta ovlivňuje Alzheimerovu chorobu
Ukázalo se, že strava hraje důležitou roli v patogenezi ACH. Bylo zjištěno, že vysoká spotřeba živočišného masa je u určitých lidí silně spojena s rizikem ACH. Očekává se, že vyšší obezita spolu se zvýšenou hladinou cholesterolu, nasycených tuků a železa bude hlavní příčinou ACH u těchto lidí.
Byla také prokázána souvislost mezi hladinou cholesterolu v krvi a rizikem ACH. Zjištěno bylo, že jedinci s vysokými hladinami cholesterolu v plazmě (³240 mg/dl) ve středním věku mají o 57% vyšší pravděpodobnost rozvoje ACH, ve srovnání s jedinci s nízkou hladinou cholesterolu v plazmě (>200 mg/dl). Vysoká hladina cholesterolu v krvi může vyvolat tvorbu amyloidních plaků v mozku, což ukazuje na možný podíl těchto faktorů na ACH.
Středomořská strava, která se vyznačuje vysokým příjmem zeleniny, ovoce, obilovin, luštěnin a nenasycených mastných kyselin a nízkým příjmem masa, drůbeže a nasycených mastných kyselin, je známá tím, že snižuje riziko i úmrtnost s tím spojenou. Mnoho rostlinných potravin je bohatých na vitamíny, které se jako faktory podílejí na metabolismu homocysteinu. Nedostatek vitaminu B6, vitaminu B12 nebo kyseliny listové je spojen se zvýšenou hladinou homocysteinu, což zase zvyšuje riziko ACH. Konzumace potravin, které jsou bohaté na tyto vitamíny, je tedy vysoce prospěšná pro snížení rizika ACH.
S ohledem na dopad stravy na ACH bylo odborníky na Mezinárodní konferenci o výživě a mozku v roce 2013 vytvořeno několik pokynů pro prevenci ACH. Tyto pokyny zahrnovaly následující klíčové body.
- Minimalizujte příjem nasycených tuků a trans-tuků.
- Mléčné výrobky a maso by měly být nahrazeny ovocem, zeleninou, luštěninami (hrách, fazole a čočka) a celozrnnými výrobky.
- Spolehněte se na potravinové zdroje vitamínu E namísto doplňků. Mezi zdravé potraviny obsahující vitamín E patří ořechy, semena, celozrnné výrobky a listová zeleniny. Doporučená dietní dávka pro vitamín E je 15mg denně.
- Spolehlivý zdroj vitamínu B12, jako jsou obohacené potraviny by měl být součástí každodenní stravy.
- Pokud užíváte více vitamínu, vybírejte ty bez železa a mědi a doplňky železa konzumujte pouze na doporučení lékaře.
- Do rutiny zařaďte aerobní cvičení, které odpovídá 40 minutám rychlé chůze 3x týdně.
Navzdory několika výhodám v prevenci ACH, některé studie vyvolaly otázku – “Je nebo není dodržování přísné vegetariánské/veganské stravy ve všech ohledech?” V této souvislosti jedna studie zjistila, že konzumace pouze vegetariánské stravy snižuje kognitivní schopnosti ve srovnání s konzumací stravy, která zahrnuje ryby. Studie také naznačují, že jedinci, kteří dodržují přísnou vegetariánskou stravu, často trpí nedostatkem vitamínu B12, jsou tedy vystaveni vysokému riziku rozvoje hyperhomocysteinémie a ACH.
Další nevýhodou vegetariánské/veganské stravy je, že taková strava postrádá omega-3 mastné kyseliny, včetně kyseliny alfa linolové, eikosapentaenové a dokosahexaenové, které jsou velmi důležité pro kognitivní vývoj. Doplnění stravy o omega-3 mastné kyseliny, které pocházejí především z mořských plodů a ryb, prokázalo snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění a demence, včetně AD.